Tak dlouho říkal HOP, až mu přeskočilo ...

Červen 2009

budu řidič (možná)

30. června 2009 v 19:39 | *bláznivá-sestřička* | 
Wau, tak další velký krok.
Když jsem dneska ráno po dlouhém sebepřemlouvání vytočila číslo do autoškoly, netušila jsem, že už o pár hodin budu sedět na hodině a za dva dny budu mít jízdy. Ale je to tak.
Sice ještě nemám potvrzení od lékaře- to doženu zítra, ale přívětivý pán mě mile přijal do kolektivu učedníků. Dokonce mě potom odvezl domů, protože bydlí ve stejné obci. Mám ráda tyhle hurá akce, protože nad tím člověk nemůže přemýšlet, tudíž si to nemůže ani rozmyslet
Takže během jednoho týdne se ze mne stal dvojitý student

SIRKY - moc dobrý!

29. června 2009 v 22:29 | *bláznivá-sestřička* |  Vtipné
UPOZORNUJI, ŽE TOTO NENÍ VHODNÉ PRO MLADISTVÉ

Spíš pro pejskaře

29. června 2009 v 22:24 | *bláznivá-sestřička* |  Vtipné

Hlášení

29. června 2009 v 22:08 | *bláznivá-sestřička* | 
Tak se vám hlásím.
Včera v 6 ráno mě zvonil mobil, onemocněla nám jedna sestřička, tak jestli bych prý němohla na směnu. Takže šupem do prácičky. Ale den to byl hezký a klidný.
Jen jsem si neužila miláčka.
dneska jsem ráno jela k mamce. Se ségrou jsme skočily na poštu a domu šly pěšky z vedlejší vesničky. A přišel mi dopis ze školy- ofiko, že mě příjmají. Do dnů mám zaplatit za letní semestr, ale je bomba, že nikdo ještě neví, jak vlastně budeme chodit do školy- 1x týdně, 1x za 14dní?

večer jsem si tu snila o domečku. Miláček si se mnou povídal, ale začal o tom, že je to dlouhodobá investice a co když se budeme chtít stěhovat ( že to říká zrovna on, kterej tady bydlí od narození! Já se stěhovala snad 9x!) No každopádně slovo dalo slovo, ze mě byla rázem slepice. Se vším jsem třískla a šla jsem ven se psem. Jsem totálně bez nálady. A to i bez tý dobrý, i bez tý špatný. po hádce jsem vždycky "vygumovaná", laxní... eh.

Zítra se zvážím, držtě pěstičky. Velký úbytky už to nejsou, ale i ty půl kila, nebo třetiny kil jsou přecijen úspěch.
Tak zatím děvčata.

Doma a napapaná

27. června 2009 v 19:58 | *bláznivá-sestřička* | 
Už je to lepší, teplá sprcha, postel povlečená saténem, teplé kuřátko a celozrnným chlebíkem, hovor od maminy a je mi bájo

To byl den....

27. června 2009 v 18:42 | *bláznivá-sestřička* |  Blázinec
Nevíte čím to je?
Snad nějaký erupce na slunci, či co. Lidi dneska byli neodbytný. Vědí, jak to tu chodí, ale přesto každej chtěl to a tamto v jiný čas. Ale to by nevadilo. Nejvíc mě naštval pán, který se nám natruc vyčůral před dveřma. Při obědě jsem mu vzala pití ve džbánu, abych ho vyměnila, začal mi nadávat. Nechtěl si uklidit nádobí, tak jsem mu džbánek postavila na výdejní okýnko, ať si odnese nádobí a rovnou si vezme pití a on po mě mrskl talířem. Děs.
Práci zdravotní sestry mám ráda, ale když jdou vidět výsledky!! Když umyju pacienta, napolohuju ho, je v čistém, namazanej francovou mastičkou, voňavej a spokojenej. Nebo když poskytnu první pomoc, zachráním život, zastavím krvácení a podobně.
A ne když umyju pacienta, obleču ho do čistého, navoním, vypucuju zoubky, učešu a on se rázem svlékne, nebo si v županu udělá rybníček z kafe a rohlíku. A nebo když chci pacienta umýt, nebo mu něco dát, udělat, pomoci a dozvím se, že jsem kráva, či něco horšího, nebo rovnou jednu chytnu. a jak se má sestra ubránit jedné ráně. tu dostane raz dva, oplatit jí nemůže a nic z toho není. A to teda dodáva fakt silný sebevědomí. Fackovací panák
V tomhle fakt nevidím naplňující poslání.
Člověk si připadá jak nicka. A nadřízení nám to rozhodně nevyvrací.
Tady vidítě, jak se cítím ve špatný den v práci. Jsou i lepší dny, ale těhle je víc, než těch krásných. Ano, je to práce a v práci se musí makat a ne se rozplývat a užívat si. Ale práce nás má hlavně naplňovat. A pokud nevydělávám 20, nebo i víc tisíc, tak potřebuju aby mě práce trochu bavila...
Ach jo, čím si doma zvednu náladu? Myslím na to už od první půlhodiny v práci. Ne, nechci zase skončit u televize- u kreslený pohádky a balit si nervy šťastnými konci a laskavými postavami.
A ne, nemám ani náladu jít si sednout ven s kamarádkama a aby se neřeklo, tvářit se vesele a že se bavím a nechci jí kazit náladu, kdybych se nebavila... Bleh, to jsou moje depkoidní kecy, večer to napravím a napíšu něco veselejšího. Ulevilo se mi už tím, že jsem se vypsala.

Potřebuju pohyb

26. června 2009 v 11:58 | *bláznivá-sestřička* | 
Jsem nějaká nepoužitelná. Připadám si jako zmuchlaný papírový pytlík na cvačinu. Všechno mě bolí, nejradši bych ležela. Ale je to spíš pocit z nicnedělání. Abych pravdu řekla, potřebuju e pořádně zapotit, něco dělat probrat se!
jenže jako obvykle mám spoustu výmluv, kterými přesvědčím hlavně sama sebe.

Kupříkladu bych šla běhat- ale není kam. Sice tu jsou 3 polní cesty, ale na všechny je velice dobře vidět ze sídliště na kterém bydlím a já jsem ještě bacule a nehodlám lidi bavit pohledem na hopsající kuličku někde uprostřed polí.

Šla bych do posilovny - po dlouhý době mám chuť jít do posilovny, nebo na spinning, nebo do bazénu. Ale jsem člověk, který se snad sám ani neodhodlá. Potřebuju partnera
Ale mohla bych se zkusit dohonout se spolupracovnicema, zda by nechodily na aerobic zde v obci. Dřív jsme o tom mluvily

A nakonec mi zbývá můj steper- na který asi nastoupím a budu šlapat. Sice už se na něm moc nepotím, spíš se zadýchávám, ale aspoň něco. A až budu hotová, rovnou hodím ještě posilování na břicho, abych si nepřipadala jak kejda z toho věčnýho ležení v posteli

Bože, proč jsem tak líná


Aktualizace:
Zvládla jsem to!! 23 minut steper, 20 minut posilování břicho, zadek, prsní svaly. A dneska mě to i docela bavilo. jupí

Nahý ďábel

25. června 2009 v 14:12 | *bláznivá-sestřička* |  Mé zážitky
Na dnešek jsem slíbila kamrádce/sousedce, že jí pohlídám její nové štěňátko(má ho asi měsíc), zatím co se svým přítelem pojede koupit do Prahy dárek mamce. po noční jsem si na hodinku lehla a poté zvonil mobil a sousedka mi přinesla pejska. Chtěla jsem spát dál, ale ten pes je ďábel. Kňučí a kňučí- permanentně, pořád, stále!
Ze spaní se stalo přetrhávané zavírání očí. Zkoušela jsem cokoli- utěšování, okřiknutí, upoutání pozornosti, mazlení. Ale nic nezabralo. po 3 hodinách převalování jsem tedy vstala. Pejsky vyvenčila. Jo, ďábla taky- i přes ty dvě loužičky na chodbě.
Spánek jsem vzdala, sedla k počítači a ten ďábel, že chce ke mě a pořád se na mě sápal. Vzala jsem si ji tedy na klín a ta mrcha mi teď na tom klíně usnula!!!!!!

Zkusím se nenápadně přesunout do postele i s ní a ustit TV
A tady je:

Další šílená noční za mnou

25. června 2009 v 8:16 | *bláznivá-sestřička* |  Mé zážitky
Práce práce práce- samá práce. A já jsem z toho totálně hotová. U televize ještě počkám, než mi sousedka přinese štěndo na hlídání a pak snad zalehnu

Jak vypadá 25 kilo

24. června 2009 v 16:02 | *bláznivá-sestřička* |  Hubnutí
Za tohle se fakt stydím... Bylo k tomu potřeba hodně odvahy a jsem nervozní z toho, že to uvěřejňuju. Hnusný komentáře si nechte pro sebe, nebo aspoń dbejte na pravidla slušného chování a asertivní chování.

PŘIJATÁ

24. června 2009 v 12:48 | *bláznivá-sestřička* |  Radostiny
áááááá

Já jsem přijatá!!!

Na obor DILOMOVANÁ NUTRIČNÍ TERAPEUTKA!

Je to sice "jen" VOŠ, ale po zvládnutí budu mít více možností v zaměstanání a hlavně je to obor, o který se zajímám jedna přihláška na vyšší školu za můj život a vyšla Asi 5x jsem se na ty stránky koukala, zda jsem se nepřekoukla, ale ne-e. Jsem to já a vedle mě je růžově přijata.
Tak mě tak napadá, že je to automaticky psané na ženy - přijata. A ne na studenty, či muže - přijat

mám z toho radost, ale ještě uvdím, jak to půjde zkombinovat s prací

znáte ten pocit?

23. června 2009 v 20:47 | *bláznivá-sestřička* |  Kňápání
Znáte ten pocit, kdy fakt makáte, máte toho až nad hlavu, nevíte do čeho se vrhnout první. A máte málo času? A pak když to doděláte a máte klid, tak se vám to všechno honí hlavou a vy máte pocit, že jste něco zapoměly? a taky obavy, že jste něco udělali špatně, opomenuli, či tak...
To mám dnes já. Dnešek byl extrémně šílený. 2 zkolabovaní pacienti, evakuace ( požární cvičení), kontrola hlavní sestry, konziliární vyšetření, a ještě normální provoz. Do toho příjem. Zvážit několik pacientů a vypočítat BMI. A teď na to musím myslet a bojím se, že jsem něco zapoměla, či zvorala.
A nechci na to myslet, chci mít klid, v klidu se vyspat. A místo toho budu mít určitě noční můry

Ani jsem odpoledne neměla čas na jídlo...:(
Snídaně 7h : slunečnicový chléb (2 malé krajíčky), lučina
Svačina 10h : activia jahoda , milkyway minute
Oběd 14h : 5 kousků brambor (cca 1 malá), 2x nabranej na vidličku květákový mozeček
Svačina 17h : jablko
Večeře 20 h : 4 kousky pizzy

Pizzu mi přivezl miláček, když jsem mu psala, jak jsem grogy. pomalu jsem si ani nestíhala skočit na WC. Pít jsem naštěstí stíhala...

E-e den-
Evakuacše probíhala docela v klidu. 30 starších dam jsme do bezpečí dostali během 7mi minut.
Na hasiče jsme takových 5 minut ještě čekali a nahoře se nám jako škvařil ještě jeden pacient ( do postele jsme položily muže z údržby). Docela jsme to zvládli

jídelníček 22.6.09

22. června 2009 v 18:37 | *bláznivá-sestřička* |  Jídelníčky
Snídaně 12h: kukuř. lupínky + mléko
Svačina 13:10h : jablko
Oběd 14:30h : brambory+ květákový mozeček
Svačina 17h : mléčná rýže jahodová (múller)
Večeře - makrela a 2 plátečky slunečnicovýho chleba

K tomu jsem dala posilování na bříško a hodinová procházka po polní cestě.

dneska nějako rýmuju, snad nebudu moc nemocná. Vůbec se netěším zítra do práce- 1) primářská vizita a 2) bude ta slavná evakuace. Na tu přijedou i obecní hasiči a budeme evakuovat 30 zmatených lidí. Jsem zvědavá, kolik se jich pokusí utéct. A hlavně chudáci budou vyjukaní, co se děje.
Za chvilku přijede miláček z práce, obereme spolu makrelku a asi půjdem brzo spát- snad. Nevím, jak vy, ale já jsem dneska strašně unavená a přitom z ničeho. A pálí mě oči.
A co vy? Jak se máte?

To byl tedy den

21. června 2009 v 22:16 | *bláznivá-sestřička* | 
Nazdárek,
to byl dneska den, očička se mi samy zavírají, ale ještě čekám, že ten dnešen završíme tulením s miláčkem u futuramy, nebo hraním WAW.
Po noční jsem byla úplně hotová, spala jsem do 13 hodin. Miláček se po domluvě polepšil, dneska myl celý den nádobí a snažil se udržovat čistotu. Včera jsme se totiž trochu dohadovali o tom, že by mohl víc makat doma- a to hned a ne nechávat věci na potom. A taky že spolu nic neděláme.
V lednici jsme už neměli ani nic pořádného k jídlu a tak jsme vyjeli na nákup. Miláček ale zatočil směr Praha. Chtěl mi udělat radost :ú) Jeli jsme do globusu.
Chodili jsme tam celé 4 hodiny, prohlédli si, co se dalo. V polovině jsem už hlady umírala a tak jsme nákupy přerušili a napapkali se vedle v bufíku.
Koukali jsme na krásné koberce, rozvrhli jsme si, jak si zařídíma byteček a nakonec jsme si koupili nové záchodové prkýnko :-D S delfínama. Miláček ho právě instaluje...
domu jsem dojela totálně zničená.
Můj jídelák byl taky super-
Snídaně 13:30 - 1 plátek chleba,+ lučina
Oběd 17:00 - kuřecí řízky -2 malé+ bramborová kaše + zeleninový salát
Večeře- nugetka 40g...

Hlad nejak nemám a kdyby mne ještě přepadl, v lednici mě čeká makrelka. Koulí tam těma svýma mrtvýma očima

Jídelníček 20.6.2009

21. června 2009 v 1:16 | *bláznivá-sestřička* |  Jídelníčky
Jestlipak si ještě vzpomenu :-)

Snídaně 11h: activia jahodová + plátek chleba
Svačina 13: přesnídávka meruňková
Oběd 15h: bramborák bez oleje, bez žloutku (pouze bílek), Bramorák to byl velký- 200g brambor :)
Svačina 17h a 19h: Jablka 2,
Večeře 21h: plátek chleba + lučina
2. Večeře 23h: jablko
Prohřešek - o půlnoci - punčák
Ve 3 hod- jogurt Müller višeň

Zmatená jak lesní včera

21. června 2009 v 1:12 | *bláznivá-sestřička* |  Kňápání
Po týdnu dovolené opět v práci. Jenže po týdnu plném změn. Zírám tu na to jak na cizí víru a snažím se znovu zapadnout. Pár nových pacientů, hodně změn v ošetření a v pracovních postupech. Nové pracovní pomůcky. A ještě nám řekli - a tvařte se, že je to tu běžný, až přijde komise. Což mi dost připomělo "Slunce, seno..." :" a když už se něčemu divíte, tak alespoň zavřete hubu, Kelišová". No zkrátka taková tragikomedie.
Už jsem dokonce píchala neklidovku. Nejlepší na psychitrii je, že nám někdy pacienta přivede policie, nebo 2-3 ošetřovatelé a my máme noční ve dvou - abyste rozuměli- 2 sestry. A nebo kupříkladu pacient značně zanedbaný- z hygienického hlediska. to je taky radost. Ale to je naše poslání, jsme za to patřičně oceněné. někdy dokonce dostaneme facku, nebo pěstí do zad. Co víc bych si mohla přát ...


Eh, proč jsem poslední dobou taková mrzutá. Asi mě to nebaví. Že by mi začínal syndrom vyhoření ne, blbost, já vím, jsem ještě mladá. Ale nějak mi berou motivaci a elán.
Ani doma mě to moc nebaví. Snad jediná moje zábava je poklízení- protože musím. A občas procházka s pejskem. Co to se mnou je.

Miláček spí

20. června 2009 v 17:33 | *bláznivá-sestřička* | 
Zase spí.... jestli on není nějakej nemocnej, že tak často spí... :(

Achmed

20. června 2009 v 16:33 | *bláznivá-sestřička* |  Vtipné



Moc moc boží! Znáte?

nástup do práce

20. června 2009 v 15:48 | *bláznivá-sestřička* | 
a je to tady...

Konec dovolené a nástup do práce. Ano, už dneska jdu na noční, do toho našeho blázince.
Čeká nás velký grunt, jako celý tento týden před akreditací. Vše musí být po posledního drobečku precizní!
A moje dovolená byla opravdu záživná. odpočatá jaktakž jsem, i když jsem se snažila pořád něco dělat- alespoň uklízet.

První dva dny jsem strávila opečováváním miláčka.
Další den jsem hrála venku karty skoro celý den.
Další den jsem uklízela a byla doma... :(
V pátek jsem bya na gyndě, abych se dozvěděla, že jsem vlastně v pořádku.
Dnešek jsem strávila opečováváním pejska, ostříhala jsem mu ouška, oholila čumáček, ostříhala drápky, vystříhala chloupky mezi tlapkami a teď mi na stole chladne kondicionér a šampon.

Nejkrásnější zážitek za tu dovolenou bylo asi kafe se ségruškou v cukrárně.
Jsem trošku zlamaná tím svým životem. Ale vlastně si za to můžu sama. Snad mě vezmou na tu školu, abych měla alespoń nějaký zážitky. A snad ji zvládnu.

Ono pracovat v blázinci a připadat si jako hadr na vytírání není nic moc. Jako sestra s maturitou tam mám cenu asi jako uklízečka. Pomalu sama nic nemůžu (profesního) a přitom musím dělat spoustu kravinek okolo. Eh, ale dost. Až už toho budu mít plný zuby, tak na doporučení ředitele půjdu prodávat kremrole!

Dům hrůzy

18. června 2009 v 20:59 | *bláznivá-sestřička* |  Blázinec
Naše ubytovna (pracovní).. No, ubytovna ani né, protože tu jsou byty a ne pokoje, ale nebudu řešit definici ubytovny. Neznám ji.
no zkrátka se tu srthla bitka. Jeden "opálený" občan se pohádal se svou přítelkyní, která tu žije. Byl asi pěkně nametenej. No prali se, ona ho bodla do břicha a pak se zamkla doma, on křičel, dělal bordel na chodbě. Kamarádka, která bydlí v tom patře mi psala, jak se bojí. Na místo se dostavila policie- 2 policajti, kteří dostali na frak. rámus byl děsnej, matky s dětma šly ven, protože děti se bály. nakonec ho policie dostala na kolena a spoutali ho. Ven ho vyvedli ožralýho, od krve a pokálenýho. Scéna jak z filmu. Ještě mu spadly kalhoty a vyhrožoval policii, že je pokouše.
pak jsem zašla za kamarádkou, chudák byla celá rozklepaná...

Někdy to tu nazývám "Dům hrůzy"